6.6 Interpretace základních tvarů vln
Interpretace ultrazvukových vln vždy vyžaduje řádné zaškolení a zkušenosti. Zkušený operátor dokáže využít charakteristiky odraženého signálu pro stanovení geometrie vady a k určení její polohy. Tato kapitola uvádí zjednodušený přehled některých běžně zjišťovaných indikací. Vezměte na vědomí, že tyto příklady jsou uvedeny pouze na ukázku a nejsou míněny jako náhražka interpretace zkušeného operátora, který je obeznámen s požadavky konkrétního řešeného testu.
V každém případě má být provedena počáteční kalibrace úhlové sondy podle informací uvedených v analýze kapitole 4.3. Většina zkušebních postupů také uvádí, jak nastavit referenční úroveň zesílení pomocí bočního vývrtu v bloku IIW nebo podobného referenčního reflektoru za účelem normalizace výchozí úrovně zesílení pro kontrolu. Jakmile je tato část provedena, může začít testování, běžně za použití schématu pohybu sondy popsaného v kapitole 6.4.
Nalezení maximální amplitudy odraženého signálu („peaking up“)
Když je při skenování zjištěna vada, dalším krokem za normálních okolností je identifikovat polohu sondy, při které je generována maximální amplituda odraženého signálu. Tento postup se označuje jako nalezení maximální amplitudy odraženého signálu a provádí se ve dvou směrech: nejprve podél délky svaru (v příčném směru) a poté vzhledem ke vzdálenosti od svaru (v axiálním směru). Softwarová aplikace s pamětí pro amplitudy, která vykresluje obálku odraženého signálu, je zde velmi užitečná, protože dokumentuje polohu sondy, při které vzniká největší signál.
| Nalezení amplitudy odraženého signálu v příčném směru | Nalezení amplitudy odraženého signálu v axiálním směru |
Postup pro nalezení amplitudy odraženého signálu v příčném směru lze také využít pro určení šířky vady v příčném směru. Běžným postupem je „technika využívající pokles o 6 dB“, jejíž grafické znázornění je uvedeno níže, kdy sonda vykazuje pohyb zleva doprava a současně se zaznamenávají dva body, kde je pozorován maximální odraz, k němuž dochází uprostřed mezi dvěma poklesy vady na 50 % na jejích okrajích. Vzdálenost mezi středem sondy v každém z těchto dvou bodů představuje šířku vady. Lze použít i další postupy, které využívají odlišné body s amplitudou jako referenční.
Příklady indikací vad
(a) Neúplná penetrace – Obvykle generuje velmi silný odraz od spodní části svaru na hranici prvního úseku / druhého úseku signálu. Tatáž indikace se pozoruje, když je svar skenován z druhé strany.
(b) Studený spoj – Tato vada obvykle generuje silný odraz s rychlým náběhem a doběhem signálu v druhém úseku z jedné strany svaru a slabší indikaci ve třetím úseku signálu nebo žádný signál z druhé strany. Déletrvající odezva při axiálním skenování indikuje délku v příčném řezu. První video níže ukazuje signál, když je svar skenován ze strany s kapsou studeného spoje, a druhé video ukazuje tentýž reflektor, jak je viděn z druhé strany.
 |  |
(c) Trhlina v kořenu – Tato vada obvykle generuje první úsek signálu ode dna svaru, kdy se indikace trhliny objevuje v blízkosti odrazu od spodní části svarové housenky. První video níže ukazuje signál, když je svar skenován ze strany s trhlinou v kořenu, s indikací trhliny v ohraničení následovaný signálem odraženým od housenky svaru na čáře mřížky L1. Druhé video ukazuje tentýž reflektor, jak je viděn z druhé strany, se silným odraženým signálem od svarové housenky, který předchází indikaci trhliny.
 |  |
(d) Trhlina v přechodu svaru – Tato vada obvykle generuje druhý úsek signálu od horní části svaru předcházející odraženému signálu koruny svaru při testování z jedné strany a následující odražený signál koruny svaru při testování z druhé strany. Ve videích uvedených níže je odražený signál koruny svaru umístěn na čáře mřížky L2. První video níže ukazuje signál, když je svar skenován ze strany s trhlinou v přechodu svaru, a druhé video ukazuje tentýž reflektor (vadu), jak je viděn z druhé strany. Jakožto nerovinné vady trhliny často vyvolávají odrazy s mnoha charakteristikami.
 |  |
(e) Pórovitost a struskovitost – Tyto vady obvykle produkují shluky odražených signálů, které vykazují větší počet charakteristik při otáčení sondy. Indikace často nebudou tak silné jako indikace pozorované u rovinných vad a velkých trhlin. Struska může vypadat velmi podobně jako pórovitost. Odražený signál s mnoha charakteristikami nemusí být tak silný jako signál vyvolaný pórovitostí a tvary maxim a amplitud se budou s rotací sondy rychle měnit.
